Valocars jeli do Krušných hor

20.7. 2017 info@valocars.cz

Ve středu 5.7. se uskutečnil druhý společný výlet klubu pod názvem

Všechno začalo několik měsíců před tím jak jinak než, že v hospůdce U Hocha. Odsouhlasil se výlet do Krušných hor.
Výletu se velmi úspěšně ujala Jitka a Franta Marouškovi.
Velmi pečlivě vybrali trasu, cílová místa, zajistili občerstvení, exkurze a vše zpestřili soutěží a Jitčiným vyprávěním pověstí a historek z Krušnohorska.
Výletu se účastnilo celkem 6 vozidel a 16 členů posádek. Poznávací jízda byla rozdělena do tří etap v celkové délce cca 440km

První etapa Valovice – Prunéřov

Start byl naplánovaný na 9:00 od Maroušků. Po chvilce čekání dorazil i nablýskaný citroen a mohlo se vyrazit.
Jitka rozdala instrukce k cestě a také přidala seznam úkolů a otázek pro překvapené posádky.
Cesta probíhala bez problémů až na odpadlou poklici z „džigula“ Nikových. Tu zachránila obětavým úhybným manévrem posádka Midgetu Radon a Šárka.
Po hodině a půl jízdy po kvalitních silnicích jsme dorazili k jednomu z nejstarších dubů v ČR v obci Peruc tzv. „Oldřichův dub.“
Udělali jsme několik fotografii, pobavili kolemjdoucí a šli jsem na první kávu a zákusek do rodinného penzionu.
Po krátké přestávce jsme vyrazili do města Března se zastávkou u Nechanické přehrady. Nechyběla ani pověst o vodníkovi a krásné panně…
Slunko silně pálilo, a proto jsme „naskákali“ do vozů a hrnuli jsme si to do Března na oběd.
Tady na nás čekalo překvapení v podobě setkání s místním strážcem města železným drakem…
Franta nám vysvětlil jednotlivé funkce chapadel, nechal nás seřadit a vyfotit a poslal do další části této etapy.
Jeli jsme do Kadaně, cestou nás zdravilo i policejní auto blikáním…až později jsem zjistil, že posádky před námi nesvítili…
Město Kadaň nás velmi mile překvapilo krásnou starobylou architekturou a stavem památek.
Téměř s každou zastávkou následovalo občerstvení … i zde jsme obsadili místní kavárnu na náměstí a způsobili chaos obsluze…
Při odjezdu jsme udělali nezbytné fotografie a vyrazili do kempu.
Zde bylo vše připraveno a tak se mohlo v pohodě opravovat. Kupodivu všechna stará vozidla byla v nejlepší kondici jen džigul měl zablokované zadní kolo.
Společnými silami a zkušenostmi se kolo opravilo a tak se mohlo jít na pivko, večeři.
Málokdo pociťoval únavu a tak se večer začal hrát pétangue. Na dráhu nám svítil měsíc a Ivana N. svou čelovkou. Hrálo se dlouho do noci…

Druhý den – druhá etapa Projížďka po horách

Tato horská etapa začala časně ráno v 8hod společnou snídaní a plánem na den.
Jeli jsme krásným údolím, pak kopírovali kopcovitý terén až na vyhlídku Klínovec.
Když jsme se dost pokochali krásnými výhledy z rozhledny, nasedli jsme do vozů a frčeli na Boží Dar.
Netušili jsme jaké nás zde dospělé a hlavně děti čeká překvapení.
Boží Dar, kdo to neví je hlavním spojením mezi nebem a zemí v podobě místní pošty.
Po příchodu na poštu nám doručovatelka předala dárky od Jéžiška pro Péťu a Kačenku a účastníky výletu. Joo to bylo překvapení.
Po obědě následovala cca 4km dlouhá procházka rašeliništěm a následný sjezd přes město Jáchymov do lázní Klášterec nad Ohří.
Zde jsme se osvěžili kávou, zákuskem a někteří odvážlivci ochutnali i místní kyselku. (všichni bez újmy a zastávek)
Ten den bylo úmorné vedro a tak jsme téměř všichni vyrazili na koupaliště u kempu. Někteří odvážlivci způsobili poplach na skákadle pro místní pobřežní hlídku.
Zatímco já jsem na druhé straně koupaliště narážel bezmocné obsluze kiosku sud. Pivo teklo a záchranáři nemuseli zachraňovat.
Večer se zakončil táborákem a nočním koupáním…

Třetí den – třetí etapa Prohlídka šachty – cesta do Valovic

Ráno rychle sbalit, vypít výbornou kávu a sníst čerstvá vajíčka od místních domorodců (známých Maroušků) a hurá na šachtu.
Málokdo tušil, co nás čeká…
Naše mazlíky jsme odstavili v poli a nalezli do kabiny přistaveného terénního vozu pro zaměstnance dolů.
Franta nám vysvětlil, co nás čeká, kdy si nasadit helmu, kdy vystoupit a co pozorovat.
Dojeli jsme k vyhlídce na celý důl, byl to neuvěřitelný pohled na tak velké území, kde se přesouvá zemina z jednoho místa na druhé, kde na pásových dopravnících putuje uhlí rovnou do elektráren.
Z vyhlídky jsme sjeli k obrovskému rypadlu a sestoupili na horní plochu těženého uhlí, všude bylo cítit uhlí a poletoval prach.
Bylo to jak na cizí planetě…uznejte sami jen si nasadit skafandry.
Exkurze a vyprávění bylo velmi zajímavé, že jsme vůbec nevnímali čas. Po dvou a půl hodinách na šachtě jsme jeli do Chomutova na oběd.
Z Chomutova jsme vyrazili domů (Franta s Jitkou zpět do kempu pro mikinu…) cesta vedla po neplaceném úseku dálnice a tak se jelo „na plný plyn.“
Malá chybička v navigaci způsobila, že místo kávy v Panenském Týnci jsme měli zastávku ve Velvarech, což se nakonec ukázalo jako vynikající nápad.
Měli zde nejlepší kávu a domácí zákusky jak nám řekla paní majitelka.
Bylo něco po 14hod a tak se vyrazilo po okrskách přes Mělník a Kokořínské údolí do Valovic.
Valovice jsme viděli v 16:00, dostali jsme medaile od organizátorů, poděkovali a jeli plný dojmů a zážitků domů.