Závěr OBR 2017

Oproti předešlým dnům, ten poslední – sobota – nás už od rána doprovázel lehký vítr a mraky, ale takovéto ochlazení každý z jezdců uvítal.
Do 4. etapy jsme startovali stejně, jako den předchozí s jediným rozdílem. Dnes jsme totiž věděli, že nás v této etapě čeká nový měřený úsek, avšak nikdo neměl tušení, jaký. Když nás itinerář přes Bělou pod Bezdězem dovedl do Motorlandu Bělá, přímo k hotelu Relax, kde už se štosovali řady závodníků, napětí ještě stouplo. Co se ale bude dít, jsme stále nevěděli. Až když jsme přijeli ke značce STOP na začátku In-line dráhy, dostali jsme mapu se zadáním k měřenému úseku a ihned nás vyslali na závod. Většina posádek proto vjela do měřeného úseku, aniž by tušila, jak jej má zajet. Zadání totiž znělo tak, že posádka obdržela mapu, kudy vede měřený úsek, jehož délku znala pouze ve stopách a znala také průměrnou rychlost 22,5 km/h. Vzhledem k našim historickým ukazatelům rychlosti bylo nemožné tuto rychlost dodržet dle tachometru, dokonce řada aut ukazuje rychlost pouze od 30 km/h, jako např. Porsche 924 Honzy Mulače a jednoduché to neměli ani auta anglické výroby, jako např. MG Midget Radona Vlka, které průměrnou rychlost ukazují v mílích. Každá posádka tak byla nucena si čas dojezdu měřeného úseku vypočítat a aniž by kola automobilu zastavila, musela dojet do cíle co v nejpřesnějším čase. Jen zlomek závodníku však tento čas znal.

Plní emocí z tohoto měřeného úseku jsme pokračovali ve 4. etapě směrem na sever až do krajského města Liberec, jež se nám středočechům schovává za horou Ještěd. Proto abychom do Liberce dojeli, museli jsme tento horizont překonat. Šplhat serpentýny nahoru ale byla zábava a ten výhled na náš Bezděz z jiného úhlu byl úžasný.
Po překonání hory a sjezdu do Liberce jsme dojeli na start druhého a taktéž netradičního měřeného úseku. Ten nás čekal na uzavřeném parkovišti obchodního centra NISA v Liberci. Na začátku měřeného úseku jsme dostali opět mapu, kde bylo jasně znázorněno kudy se musíme parkovištěm proplétat mezi jednotlivými parkovacími bloky a čas, ve kterém musíme dojet do cíle na konci parkoviště. Čas byl ovšem velice nízko nastaven a tak bez zastavení bylo těžké dojet do cíle na desetiny vteřiny přesně. Každý se s tímto měřeným úsekem popral jinak a tak pořadím bylo opět zamícháno.
Z OC NISA jsem pokračovali rovnou do centra města, kde jsme měli dlouhou pauzu na vydatný oběd, dobrou kávu a potřebnou poradu nad poslední etapou celého závodu.

Poslední etapa nás vyvedla z Liberce na východní stranu, do krás Turnovské krajiny. Zde jsme čekali další měřený úsek, avšak nikdo netušil, jak těžký tento úsek bude a jaký bude mít zásadní vliv na konečné pořadí. Měřený úsek začal nevinně mezi obcemi a vše se zdálo být stejné, jako předchozí dny. Konec měřeného úseku jsme našli ale našli asi až po třech vesnicích a jeho délka a zatáčky velice ztížili zajet tento měřený úsek přesně.
Pak už jsme ve velkém napětí a chtíčem znát konečné výsledky jeli rovnou na Staroměstské náměstí v Mladé Boleslavi, kde jsme závod dokončili.

Když jsme večer, reprezentativně oblečení, dorazili do domu kultury v Mladé Boleslavi, kde se konal slavností večer společně s vyhlášením vítězů soutěže, viděli jsme tyto výsledky:

Kategorie G FIVA:

2. místo Vašek Postelt & Martin Kosa, ŠKODA 100
3. místo Honzové Mulačovi, Porsche 924 cabrio
6. místo Radon Vlk & Lubomír Táhlý, MG Midget
10. místo Luboš Vlk & Sabinka, Fiat X1/9

Kategorie NON FIVA:

12. Martin Volák & Karel Žďánský, VW Brouk
14. rodina SVOBODOVI, Citroën Traction Avanti 11B
17. Petr & Jana Procházkovi, Triumph GT6

Podíl členů Valocars na celkovém počtu závodníků byl tento ročník neuvěřitelný a naše umístění ještě víc. Poznali jsme zase nový kus naší krásné Země, ujeli jsme mnoho kilometrů, nasbírali nové zkušenosti a hlavně – užili jsme si 3 naprosto úžasné dny, které jako každý rok, byly zlatým hřebem naší plechové sezóny. Posádkám a jejím strojům gratulujeme!

>> KONEČNÉ VÝSLEDKY <<<

Autor: Martin Kosa